Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje), soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele J. Š., zastoupeného JUDr. Terezou Coufalovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Nad Sokolovnou 41/7, Praha 4 - Podolí, proti příkazu Okresního soudu v Teplicích ze dne 22. ledna 2025 sp. zn. 0 Nt 2007/2025 a zásahu Policie České republiky, za účasti Okresního soudu v Teplicích a Policie České republiky, jako účastníků řízení, a Okresního státního zastupitelství v Teplicích, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.
Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného příkazu k provedení domovní prohlídky. Dále požaduje, aby Ústavní soud zakázal policejnímu orgánu pokračovat v porušování základních práv a svobod a přikázal vrácení věcí zabavených při domovní prohlídce. Stěžovatel tvrdí, že orgány činné v trestním řízení porušily jeho ústavně zaručená práva v čl. 12 Listiny základních práv a svobod.

2. Z ústavní stížnosti, přiložených rozhodnutí a listin vyžádaných od okresního státního zastupitelství plyne následující. Dne 20. 1. 2025 při likvidaci požáru půdních prostor rodinného domu, kde stěžovatel bydlel, objevili hasiči větší počet rostlin konopí setého (čítajícího několik stovek kusů) a technické vybavení sloužící k jejich pěstování. Hasiči proto přivolali přítomné policisty, kteří poskytovali součinnost při likvidaci požáru. Ti ohledali místo požáru, pořídili z něho fotodokumentaci a poté půdní prostory zabezpečili proti nežádoucímu vniknutí (zapečetili). Zjištěné skutečnosti totiž nasvědčovaly tomu, že stěžovatel mohl spáchat přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku, proto policejní orgán zahájil úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu. Stěžovatel při výslechu po zadržení mimo jiné uvedl, že příležitostně užívá marihuanu. V průběhu roku 2024 se dostal do značných dluhů, které nebyl schopen splatit ze své mzdy, proto si začal přivydělávat prodejem vypěstované a usušené marihuany. Celkový počet rostlin konopí setého odhadl stěžovatel na 730 (135 vzrostlých rostlin a 595 tzv. řízků). Šlo o jeho první pěstební cyklus. Pěstírnu si zřídil bez vědomí ostatních uživatelů domu někdy v průběhu září či října 2024 v půdních prostorách.

3. Na základě těchto skutečností Okresní státní zastupitelství v Teplicích navrhlo, aby soud vydal příkaz k provedení domovní prohlídky (§ 83 trestního řádu). Okresní soud v Teplicích návrhu vyhověl a vydal příkaz k prohlídce půdního prostoru rodinného domu. Existovalo totiž důvodné podezření, že se v uvedeném prostoru nacházely věci důležité pro trestní řízení, zejména rostliny konopí setého, květináče, substráty, konstrukce pro květináče a další věci související s prověřovanou trestnou činností (již vypěstované konopí či hašiš). Domovní prohlídku bylo nezbytné provést již ve fázi prověřování. Jejím účelem bylo jednak odebrat stěžovateli všechny rostliny a zabránit mu v dalším páchání trestné činnosti, jednak zajistit důkazy potřebné k zahájení trestního stíhání. Hrozilo totiž, že by se v pozdější fázi trestního řízení mohl stěžovatel pokusit důkazy zničit či skrýt.

II.
Argumentace stěžovatele

4. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že stěžejním důvodem pro vydání příkazu byla fotodokumentace, kterou policejní orgán pořídil v rozporu s § 83c odst. 3 trestního řádu. Policejní orgán totiž v reakci na požár postupoval nad rámec neodkladných a neopakovatelných úkonů, neboť pokračoval v šetření i po zajištění požářiště a pořídil fotografie také z půdních místností, které nebyly požárem zasaženy. V příkazu je též nedostatečně vymezen prostor, v němž měla být domovní prohlídka provedena. Kromě půdního prostoru okresní soud nařídil také prohlídku příslušenství domu, nijak blíže však neuvedl, co je příslušenstvím myšleno. Ve výrokové větě příkazu navíc nebylo uvedeno, co je jeho cílem a jaké věci mají být zajištěny. Chybělo též poučení o povinnosti strpět domovní prohlídku (§ 85a odst. 1 trestního řádu), o povinnosti vydat specifikované věci důležité pro trestní řízení s pohrůžkou, že takové věci mohou být odňaty podle § 78 a § 79 trestního řádu a konečně též poučení o možnosti překonat odpor nebo vytvořenou překážku podle § 85a odst. 2 trestního řádu [v souladu s nálezem ze dne 1. 11. 2006 sp. zn. II. ÚS 362/06 (N 200/43 SbNU 239)].

5. Stěžovatel je dále přesvědčen, že okresní soud dostatečně neodůvodnil, v čem spočívala neodkladnost a neopakovatelnost příkazu a proč byla domovní prohlídka nařízena již ve fázi před zahájením trestního stíhání. Odůvodnění je v tomto aspektu velmi obecné a není založeno na konkrétních okolnostech posuzované věci.

III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je řádně zastoupen (§ 29 až § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Vyčerpal též všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv (§ 75 odst. 1 téhož zákona). Ústavní stížnost je přípustná, s výjimkou té části, v níž stěžovatel brojí proti postupu policejního orgánu (jakožto jinému zásahu orgánu veřejné moci) a požaduje, aby Ústavní soud přikázal nepokračovat v porušování práv stěžovatele a nařídil vrácení věcí. Stěžovatel nežádal o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu. Nepodal ani podnět k výkonu dohledu nadřízeným státním zastupitelstvím podle § 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Stěžovatel tak v tomto rozsahu nevyčerpal všechny dostupné prostředky ochrany svých práv, byť mu v tom nic nebránilo [srov. např. usnesení ze dne 17. 7. 2024 sp. zn. IV. ÚS 851/24, bod 5]. Stěžovatel ostatně svůj návrh, aby mu byly věci vráceny, odůvodňuje primárně právě neústavností příkazu k domovní prohlídce.

IV.
Shrnutí řízení před Ústavním soudem

7. Ústavní soud požádal okresní státní zastupitelství o vybrané materiály ze spisu (návrh státního zástupce na vydání příkazu k domovní prohlídce, výpovědi stěžovatele jako podezřelého, fotodokumentace půdních prostor, protokol o domovní prohlídce nařízené soudním příkazem). Okresní státní zastupitelství tyto dokumenty zaslalo a současně se i bez výzvy Ústavního soudu k ústavní stížnosti vyjádřilo. Uvedlo, že policejní orgán přivolaný dne 20. 1. 2025 na místo požáru pořídil jen fotodokumentaci půdních prostor, avšak neprováděl žádné aktivní úkony typické pro domovní prohlídku (zajištění a focení stop, otevření zavřených skříní, zvedání a přenášení předmětů atd.). Tvrzení stěžovatele, že policejní orgán prováděl faktickou domovní prohlídku, nejsou ničím podložená. Při samotné domovní prohlídce konané o dva dny později policejní orgán zajistil nejen rostliny konopí setého ve stadiu růstu, ale též nasušené květy (u nichž v současnosti probíhá chemická analýza). Tato skutečnost bude mít vliv (nepůjde-li o technické konopí) na popis skutku a právní kvalifikaci.

8. Ústavní soud zaslal vyjádření státního zastupitelství stěžovateli. Ten v replice trvá na tom, že policejní orgán postupoval v rozporu s § 83c odst. 3 trestního řádu, neboť úkony provedené dne 20. 1. 2025 nesloužily k odstranění naléhavého nebezpečí. Policie provedla šetření až po odeznění nebezpečí souvisejícího s hořením půdního prostoru a zásahem hasičské záchranné složky a vstoupila i do místností nezasažených hořením. Již samotný vstup policie do obydlí jednotlivce je úkonem typickým pro domovní prohlídku. Následná vizuální prohlídka, zjištění počtů a rozměrů movitých věcí a fotodokumentace nijak nesouvisela s odstraněním naléhavého nebezpečí a byla provedena v rozporu se zákonem. Šlo o úkony materiálně shodné s úkony domovní prohlídky. Policie tímto postupem zasáhla do práva stěžovatele na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 Listiny.

V.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

9. Zásah Ústavního soudu do přípravného řízení, tj. do probíhajícího pravomocně neskončeného trestního řízení, je přípustný jen ve výjimečných případech zjevného porušení podústavního práva, jež může založit vady dosahující ústavněprávní intenzity, které nelze zhojit ani v následujících fázích trestního řízení. Při přezkumu příkazu k domovní prohlídce je třeba rovněž zohlednit, že soud je při jeho vydání obvykle omezen časově a neúplností dostupných informací, jejichž ověřitelnost je v dané fázi omezená [srov. např. nález ze dne 14. 11. 2012 sp. zn. IV. ÚS 2227/12 (N 189/67 SbNU 271)]. Nadměrná formalizace počáteční fáze trestního řízení by mohla bránit jeho efektivnímu vedení. Proto absence podrobného odůvodnění bez dalšího neznamená, že by napadený příkaz byl vadný, lze-li při jeho následné kontrole a po zvážení všech souvislostí ověřit naplnění zákonných důvodů pro nařízení daného úkonu [viz nález ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 4183/12 (N 131/70 SbNU 211)]. Na příkaz k domovní prohlídce tedy nejsou kladeny takové nároky jako na jiná soudní rozhodnutí.

10. V posuzované věci nelze souhlasit se stěžovatelem, že příkaz ze dne 22. 1. 2025 byl založen na skutečnostech, které policejní orgán zjistil o dva dny dříve v rozporu se zákonem. Z úředního záznamu policie ze dne 20. 1. 2025 plyne, že policisté byli na místě na základě žádosti hasičů o součinnost při likvidaci požáru v půdních prostorách domu. Poté, co hasiči v místě ohniska požáru narazili na pěstírnu (včetně elektroinstalace a vzduchotechniky), přivolali na půdu přítomné policisty. Fotodokumentaci místa policisté pořídili při ohledání místa činu podle § 113 odst. 1 trestního řádu. Policie neprováděla žádné aktivní úkony (zajišťování stop), omezila se jen na přímé pozorování okolí požáru a zabezpečení místa činu (pěstírny), což jsou úkony typické pro ohledání. Nešlo o intenzivní a invazivní operaci, která by musela být podrobena přísnějšímu právnímu režimu domovní prohlídky [viz usnesení ze dne 5. 6. 2014 sp. zn. III. ÚS 376/14 (U 10/73 SbNU 1001), část VI]. K domovní prohlídce došlo až o dva dny později, do té doby byly půdní prostory zapečetěny.

11. K vydání příkazu k domovní prohlídce navíc vedla řada dalších indicií, které ve svém souhrnu zakládaly důvodné podezření o spáchání trestného činu. Kromě výslechu stěžovatele po zadržení, během něhož stěžovatel podrobně popsal, jaké předměty související s trestnou činností se na půdě nacházely, byl součástí podkladů pro vydání příkazu k domovní prohlídce také zmíněný úřední záznam policie, který popisuje stav v místě požáru. Okresní soud na základě těchto skutečností vydal příkaz, v němž vymezil trestnou činnost, v souvislosti s níž má k prohlídce dojít, a uvedl typově, jaké věci orgány činné v trestním řízení hledají. Z příkazu je rovněž patrná spojitost prověřované trestné činnosti s prohledávaným prostorem. Podezření, že se v půdních prostorách nachází věci důležité pro trestní řízení, se v průběhu domovní prohlídky potvrdilo (viz protokol o provedení prohlídky ze dne 22. 1. 2025).

12. Ani námitky týkající se nedostatku zákonných náležitostí příkazu nemohly založit jeho neústavnost. Pokud jde o vymezení prostor určených k domovní prohlídce, je ve výroku zřetelně a tučně označen půdní prostor. Zmínka o "příslušenství rodinného domu" je zjevně nadbytečná, jelikož srozumitelně nenavazuje na předchozí část výrokové věty. Také z odůvodnění příkazu je patrné, že za účelem zajištění důkazů o trestné činnosti pachatele má být prohledán pouze půdní prostor, nikoli jiné části domu. Podle protokolu o provedení domovní prohlídky policejní orgán vykonal domovní prohlídku výhradně jen v těchto prostorech. Vadou příkazu dále nebylo, že okresní soud přímo ve výroku příkazu neuvedl, co je jeho cílem a jaké věci mají být zajištěny. Takový požadavek z ničeho neplyne (a stěžovatel v tomto směru své úvahy v ústavní stížnosti více nerozvádí). S těmito skutečnostmi se okresní soud dostatečně vypořádal v odůvodnění příkazu.

13. Jde-li o chybějící poučení, je pravda, že nález sp. zn. II. ÚS 362/06 zmiňuje ve výčtu náležitostí příkazu k domovní prohlídce i příslušná poučení. Jak ovšem Ústavní soud již v minulosti dovodil, z uvedeného nálezu neplyne, že nedodržení poučovací povinnosti v příkazu bude mít vždy za následek jeho neústavnost (viz usnesení ze dne 23. 8. 2012 sp. zn. II. ÚS 2500/11). Na rozdíl od věci řešené v nálezu sp. zn. II. ÚS 362/06, kde šlo o kumulaci několika pochybení, v posuzovaném případě bylo chybějící poučení jediným nedostatkem příkazu k domovní prohlídce. Tato skutečnost proto sama o sobě nemohla způsobit zásah do základních práv stěžovatele. Nelze přehlédnout, že stěžovatel před samotným provedením domovní prohlídky souhlasil s dobrovolným převzetím věcí důležitých pro trestní řízení a nepožadoval být přítomen při výkonu prohlídky (zajištění věcí - viz protokol o provedení domovní prohlídky).

14. Konečně má Ústavní soud za to, že také závěr o neodkladnosti, resp. neopakovatelnosti domovní prohlídky je v příkazu odůvodněn dostatečně. Okresní soud sice slova "neodkladný" či "neopakovatelný" nepoužil, výslovně však uvedl, že jde o úkon, jehož výkon nelze odložit do doby po zahájení trestního stíhání, neboť hrozilo, že by se stěžovatel důkazů zbavil a navíc až na základě domovní prohlídky měly být opatřeny důkazy umožňující zahájit trestní stíhání (podezření sice bylo natolik silné, aby zdůvodnilo zásah do domovní svobody, ale prozatím nebylo dostatečně důkazně podložené). Takové vysvětlení odpovídá okolnostem posuzované věci a je v judikatuře Ústavního soudu obecně považováno za dostatečné (viz např. usnesení ze dne 21. 8. 2024 sp. zn. I. ÚS 2001/24, bod 14). Neodkladnost, resp. neopakovatelnost procesního úkonu musí být z odůvodnění příkazu k domovní prohlídce seznatelná alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu [viz např. nález ze dne 28. 4. 2009 sp. zn. I. ÚS 536/06 (N 100/53 SbNU 263)], což posuzovaný příkaz splňuje.

15. Ústavně zaručená práva stěžovatele porušena nebyla. Ústavní stížnost je dílem návrhem nepřípustným [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu], dílem návrhem zjevně neopodstatněným, který Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. června 2025

Zdeněk Kühn v. r.
předseda senátu