Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka a soudce Jana Svatoně a soudkyně Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L. K., zastoupeného Mgr. Pavlem Kandalcem, Ph.D., LL.M., advokátem, sídlem Burešova 615/6, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. ledna 2025 sp. zn. 9 To 7/2025, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, o vyloučení soudce Josefa Fialy, takto:

Soudce Josef Fiala není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 1248/25.

Odůvodnění

1. Přípisem ze dne 30. 4. 2025 soudce Ústavního soudu Josef Fiala předsedovi III. senátu Ústavního soudu sdělil, že byl na základě rozvrhu práce ustanoven soudcem zpravodajem ve věci vedené pod IV. ÚS 1248/25, a prohlásil, že jsou zde skutečnosti, které mohou vyvolat pochybnosti o jeho nepodjatosti. Z tohoto důvodu navrhl, aby III. senát Ústavního soudu rozhodl o jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci. Své prohlášení odůvodnil tím, že je s právním zástupcem stěžovatele v úzkém mimopracovním styku, a to při výkonu značkařské činnosti Klubu českých turistů. Soudce Josef Fiala je předsedou značkařského obvodu Měřín, v němž 9 kvalifikovaných značkařů, k nimž patří i právní zástupce stěžovatele, zajišťuje obnovu turistických značených tras a údržbu turistických informačních prvků. Soudce Josef Fiala v zastoupení Klubu českých turistů uzavírá s právním zástupcem stěžovatele každoročně příkazní smlouvy, na jejichž základě je tento zástupce povinen provést obnovu přidělených úseků turistických značených tras. Soudce Josef Fiala jej k této činnosti vybavuje příslušným materiálem a posléze posuzuje správnost vyúčtování (cestovného, stravného, případně dalších nákladů) a potvrzuje ho; s právním zástupcem stěžovatelů je v opakovaném osobním, telefonickém i e-mailovém kontaktu (osobně naposledy v dubnu 2025). Z organizační struktury Klubu českých turistů a jeho složek vyplývá, že je přímým nadřízeným právního zástupce stěžovatele.

2. Podle § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).

3. Nestrannost soudce je vždy posuzována z hlediska subjektivního a objektivního. Zatímco subjektivní hledisko zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, (vedlejším) účastníkům nebo jejich zástupcům, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoliv legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti (srov. nález ze dne 7. 3. 2007 sp. zn. I. ÚS 722/05).

4. Ústavní soud již dříve rozhodoval o vyloučení soudce Josefa Fialy z projednání a rozhodování věci z důvodu jeho poměru k nynějšímu právnímu zástupci stěžovatelů, a to usneseními ze dne 11. 9. 2019 sp. zn. III. ÚS 3754/17, ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. IV. ÚS 3012/21, ze dne 30. 5. 2024 sp. zn. IV. ÚS 1320/24, v nichž dospěl k závěru, že důvody pro vyloučení soudce naplněny nebyly.

5. V těchto rozhodnutích Ústavní soud konstatoval především, že výčet obsažený v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, tedy poměr soudce k: 1. věci, 2. účastníkům, 3. vedlejším účastníkům nebo 4. jejich zástupcům, má co do potenciálu založit podjatost soudce či zdání o podjatosti "sestupnou tendenci", proto je zapotřebí tyto poměry rozlišit (srov. usnesení ze dne 26. 8. 2014 sp. zn. II. ÚS 808/13). Za poměr s největším potenciálem je považován poměr k věci samotné, naopak za nejslabší poměr soudce k zástupci účastníka, který rozhodující soudce v této věci namítá. K vyloučení soudce na základě poměru k zástupci stěžovatele je třeba přistupovat obezřetněji a zdrženlivěji než v případě poměru k věci či účastníkům. K tomu lze dospět teprve tehdy, je-li zjevné, že poměr soudce k dané věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Poměr soudce k věci nebo účastníkům, příp. jejich zástupcům, je proto třeba v daném případě posoudit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to: a) jaká je povaha tohoto poměru; b) zda jde o poměr relevantní, to znamená, zda dosahuje v tomto směru určité nezbytné intenzity (srov. nález ze dne 3. 7. 2001 sp. zn. II. ÚS 105/01).

6. Poměr soudce Josefa Fialy k právnímu zástupci stěžovatele v nynější věci - stejně jako ve výše odkazovaných věcech - této intenzity nedosahuje. Je dán pouze tím, že soudce je stejně jako právní zástupce stěžovatele členem Klubu českých turistů (který navíc v řízení nevystupuje), v rámci něhož se oba ve svém volném čase podílejí na obnově turistických značených tras. Byť soudce Josef Fiala uvedl, že z organizační struktury Klubu českých turistů vyplývá, že je přímým nadřízeným právního zástupce stěžovatele, je třeba zohlednit, že se tak děje v rámci spolku zaměřeného na dobrovolné volnočasové aktivity. Z vyjádření soudce vyplývá, že vůči právnímu zástupci provádí především administrativní či pomocnou činnost, v rámci níž navíc aktivita právního zástupce není nijak intenzivní. Ve vztahu k hodnocení možného ovlivnění soudce není bez významu, že soudce Josef Fiala není vůči právnímu zástupci v rámci Klubu českých turistů v podřízené pozici, nýbrž je mu nadřízen, což snižuje vnější pochybnosti o tom, že by tento vztah soudce Josefa Fialu v nezávislém a nestranném rozhodování omezoval. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že vztah soudce Josefa Fialy a právního zástupce stěžovatele vyplývající z jejich činnosti a postavení v Klubu českých turistů, nezakládá objektivní pochybnosti o soudcově nepodjatosti. Jak je uvedeno výše, ke shodnému závěru Ústavní soud dospěl již v minulosti (viz bod 4 tohoto rozhodnutí).

7. S ohledem na uvedené proto III. senát Ústavního soudu rozhodl podle § 36 odst. 1 a 2 ve spojení s § 38 odst. 1 větou druhou zákona o Ústavním soudu tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. června 2025

Milan Hulmák v. r.
předseda senátu