Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce Jana Svatoně a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové o ústavní stížnosti Ing. arch. Josefa Davida Bujárka, zastoupeného Mgr. Hanou Grinacovou, advokátkou, se sídlem Arbesovo náměstí 257/7, Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. ledna 2025, č. j. 21 Co 427/2024-409, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. srpna 2024, č. j. 39 C 233/2021-375, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, a Generali České pojišťovny, a. s., sídlem Spálená 75/16, Praha 1, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.
Skutkové okolnosti a obsah napadených rozhodnutí

1. Obvodní soud nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho žádost na ustanovení zástupce. Městský soud usnesení obvodního soudu potvrdil. Oba soudy vyšly ze zjištění, že stěžovatel ani k výzvě soudu nedoložil své poměry, které by odůvodňovaly přiznání osvobození od soudních poplatků a v jeho důsledku i ustanovení zástupce. Jeho opakovaná podání činěná v rámci odvolacího řízení proti rozsudku, kterým obvodní soud stěžovateli uložil zaplatit vedlejší účastnici 3 864 Kč s příslušenstvím, jsou zjevně obstrukční.

II.
Argumentace stěžovatele

2. Stěžovatel podává proti shora označeným usnesením ústavní stížnost, neboť podle něj porušují jeho základní práva podle čl. 96 odst. 1 Ústavy, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

3. Namítá, že oba obecné soudy nesprávně dovodily jeho nečinnost při odstraňování vad jeho žádosti, ačkoliv stěžovatel v soudem stanovené lhůtě doplnil svou žádost podáním o 128 stranách. Obvodní soud při předkládání věci odvolacímu soudu pominul stěžovatelovo doplnění odvolání. Stěžovatel také zaslal odvolacímu soudu několik dalších podání. Uvedená podání odvolací soud nezohlednil. Stěžovatel dále vznáší námitky proti vydanému rozsudku pro zmeškání. Uvádí, že jednání soudu zmeškal pouze o několik minut a v procesu byl jinak aktivní. Podle judikatury Ústavního soudu proto nebyly podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání naplněny.

III.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

4. Ústavní soud považuje za nutné připomenout, že problematika soudních poplatků není zpravidla předmětem ústavní ochrany, neboť samotný výrok o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, i když se může citelně dotknout některého z účastníků řízení, zpravidla nedosahuje intenzity zakládající porušení základních práv či svobod (nález sp. zn. I. ÚS 444/18, bod 18). Nejsou-li u účastníka dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, nemůže mu předseda senátu ani ustanovit zástupce podle § 30 odst. 1 o. s. ř.

5. V dané věci navíc nelze odhlédnout od toho, že stěžovatel napadá usnesení obecných soudů vydaná v souvislosti s jeho odvoláním proti rozsudku, kterým mu byla uložena povinnost zaplatit vedlejší účastnici 3 864 Kč s příslušenstvím. Tuto částku považuje judikatura Ústavního soudu za bagatelní (viz např. nález sp. zn. III. ÚS 3725/13, body 29 až 33). Pro zásah Ústavního soudu v bagatelní věci by musely být dány mimořádné okolnosti, typicky v podobě významného přesahu vlastního zájmu stěžovatele.

6. Ústavní soud okolnosti pro mimořádný zásah ve stěžovatelově věci neshledal. Samotné tvrzení stěžovatele, že soudům dodal nějaká podání, kterými se nezabývaly, nijak neosvědčuje, že tato podání obsahovala údaje o jeho poměrech coby zásadní informace pro rozhodnutí o jeho žádostech. Stěžovatel proto touto svojí námitkou nijak nevyvrací závěr obecných soudů, že své poměry nedoložil. Pokud jde o námitky stěžovatele směřující proti rozhodnutí ve věci samé, těmito se Ústavní soud nemůže zabývat, neboť předmětem jeho přezkumu není vydaný rozsudek pro zmeškání, ostatně ani být nemůže, jelikož před jeho napadením musí stěžovatel vyčerpat všechny procesní prostředky k ochraně práva (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

IV.
Závěr

7. S ohledem na uvedené, Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. července 2025

Milan Hulmák v. r.
předseda senátu