Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu K. S., zastoupené JUDr. Petrem Langerem, Ph. D., LL. M., advokátem, sídlem Sokolská třída 1331/31, Ostrava, proti nečinnosti Okresního soudu v Opavě ve věci vedené pod sp. zn. 4 T 85/2023, spojené s návrhem na vyslovení nepřípustnosti trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 4 T 85/2023, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

1. Navrhovatelka se domáhá vyslovení nepřípustnosti trestního stíhání před Okresním soudem v Opavě ("okresní soud") pod sp. zn. 4 T 85/2023 pro porušení zásady ne bis in idem, neboť k němu není zákonný důvod; alternativně navrhla vyslovení zákazu nečinnosti okresního soudu v uvedené věci, spočívající v ignorování jejího návrhu na zastavení trestního stíhání a uložení povinnosti rozhodnout o uvedeném návrhu před zahájením hlavního líčení ve věci.

2. Z návrhu a předložených písemností se podává, že navrhovatelka byla dne 6. července 2022 účastnicí dopravní nehody. Ve věci rozhodl Městský úřad Vítkov (č. j. MUVI 17412/2023, sp. zn. od/16699/2022/Ti) dne 14. února 2023 a (I) navrhovatelku i (II) druhého účastníka uznal vinnými z dopravní nehody; oběma uložil pokutu 3 000 Kč. Navrhovatelka uložený trest akceptovala, druhý účastník nehody jej však napadl odvoláním, kterému vyhověl Krajský úřad Moravskoslezského kraje ("krajský úřad") rozhodnutím (č. j. MSK 49994/2023; sp. zn. DSH/8006/2023/War) ze dne 11. května 2023, rozhodnutí Městského úřadu Vítkov zrušil a věc vrátil k novému projednání. Proti rozhodnutí krajského úřadu podala navrhovatelka správní žalobou, kterou Krajský soud v Ostravě usnesením č. j. 19 A 17/2023-39 ze dne 4. září 2024 odmítl. Usnesení navrhovatelka napadla kasační stížností, o níž Nejvyšší správní soud ještě nerozhodl; věc je vedena pod sp. zn. 8 As 210/2024.

3. Krátce po vydání svého výše uvedeného rozhodnutí se krajský úřad obrátil na Okresní státní zastupitelství v Opavě ("státní zastupitelství") s podnětem k posouzení, nespáchala-li navrhovatelka trestný čin. Věc byla postoupena Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Územnímu odboru Opava, 1. oddělení obecné kriminality ("policejní orgán"), který zahájil trestní stíhání navrhovatelky usnesením č. j. KRPT-160874-74/TČ-2022-070671-23 ze dne 3. července 2023; stížnost státní zastupitelství zamítlo jako nedůvodnou. Ačkoli navrhovatelka požadovala zastavení trestního stíhání (podání ze dne 25. července 2023), státní zastupitelství na ni dne 10. srpna 2023 podalo obžalobu (č. j. 2 ZT 149/2023-27). Navrhovatelka o tom byla vyrozuměna, a proto svou žádost o zastavení trestního stíhání dne 11. srpna 2023 adresovala již okresnímu soudu. Přípisem ze dne 28. dubna 2025 byl obhájce navrhovatelky vyrozuměn, že dne 16. června 2025 se bude konat hlavní líčení. Dne 18. května 2025 obžalovaná okresnímu soudu zaslala další návrh na zastavení trestního stíhání.

4. Ministerstvo dopravy přípisem č. j. MD-25954/2023-160/3 ze dne 2. srpna 2023 navrhovatelce sdělilo svůj právní názor, podle kterého krajský úřad nerozhodl v souladu s právními předpisy. S ohledem na zahájené trestního stíhání navrhovatelky a v souladu se zásadou ochrany veřejného zájmu uzavřelo, že pro zrušení rozhodnutí krajského úřadu nemá důvod.

5. Navrhovatelka tvrdí, že již byla potrestána v přestupkovém řízení a v trestní věci jí hrozí trest zákazu řízení, který by ji výrazně limitoval při péči o nezletilého nemocného syna, a proto se domáhá zásahu Ústavního soudu dříve, než bude o věci pravomocně rozhodnuto.

6. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, byla porušena její základní práva nebo svobody. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Ústavní stížnost představuje zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž všech orgánů veřejné moci. Proto Ústavní soud zasáhne teprve u věcí pravomocně skončených, kdy protiústavnost nelze napravit jiným způsobem (procesními prostředky vyplývajícími z příslušných právních norem).

7. V současné době probíhají řízení před okresním soudem (hlavní líčení je nařízeno na 16. června 2025) a ukončeno dosud nebylo ani řízení u Nejvyššího správního soudu. Ústavní soud opakovaně považuje ústavní stížnost směřující proti pokračujícímu řízení orgánů veřejné moci (včetně soudů) za nepřípustnou, neboť případná protiústavnost může být napravena obvyklým a zákonem předvídaným způsobem ještě v rámci neukončeného řízení.

8. Své námitky může stěžovatelka uplatnit v hlavním líčení případně v opravných prostředcích. Projednáním věci v současné fázi řízení by Ústavní soud nepřípustně zasáhl do pravomoci obecných soudů.

9. Z výše uvedeného pak plyne, že navrhovatelka nevyčerpala všechny procení prostředky, které jí zákon k ochraně práv poskytuje, předložený návrh je nepřípustný a soudce zpravodaj jej podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. června 2025

Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj