Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně zpravodajky Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelů Luigiho Mercuriho a Michaela Ritschla, zastoupených Mgr. Jiřím Kučerou, advokátem, sídlem Opletalova 1418/23, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2025 č. j. 27 Cdo 3192/2024-147, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. února 2024 č. j. 14 Cmo 206/2023-70, za účasti Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze jako účastníků řízení, a Vessel Global s.r.o., IČ: 08302634, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.
Obsah napadených rozhodnutí a argumentace stěžovatelů

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejich ústavně zaručených práv chráněných čl. 17 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

2. Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze se vedlejší účastnice domáhala vyloučení stěžovatelů jako společníků vedlejší účastnice dle § 204 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Usnesením ze dne 30. 8. 2023 č. j. 66 Cm 143/2023- 55, rozhodl Městský soud v Praze tak, že se řízení zastavuje, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a vedlejší účastnici se vrací soudní poplatek. Proti tomuto rozhodnutí podala vedlejší účastnice odvolání. Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") napadeným usnesením rozhodl, že se usnesení Městského soudu v Praze mění tak, že se řízení nezastavuje, o náhradě nákladů řízení se nerozhoduje a žalobkyni se zaplacený soudní poplatek nevrací.

3. Proti usnesení vrchního soudu podali stěžovatelé dovolání, která byla napadeným usnesením Nejvyššího soudu podle § 243c odst. 3 věty první, § 218 písm. b) a § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), odmítnuta jakožto podaná osobami neoprávněnými. Nejvyšší soud posuzoval tzv. subjektivní přípustnost dovolání a dospěl k závěru, že rozhodnutím vrchního soudu nebylo nikterak rozhodováno o právech a povinnostech stěžovatelů, v jejichž poměrech proto ani nemohla nastat žádná újma na právech, odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší.

4. V ústavní stížnosti směřující proti usnesení vrchního soudu a Nejvyššího soudu stěžovatelé tvrdí, že tyto soudy svým přístupem formalistickým a protiústavním výkladem práva poskytují ochranu zjevnému zneužití práva ze strany bývalého právního zástupce vedlejší účastnice, protože fakticky nutí vedlejší účastnici i stěžovatele vést sporné soudní řízení za situace, kdy je postaveno na jisto, že nebyla projevena skutečná vůle vedlejší účastnice vést spor ve věci. Nejvyšší soud odepřel stěžovatelům dle jejich tvrzení přístup ke spravedlnosti, neboť neodstranil protiprávní stav s odkazem na absenci újmy stěžovatelů. Kromě toho stěžovatelé tvrdí, že vrchní soud procesně pochybil, když jim nedoručil odvolání vedlejší účastnice a nedal jim tak možnost se k němu vyjádřit.

II.
Vlastní posouzení věci Ústavním soudem

5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými stěžovateli, kteří byli účastníky řízení, v němž byla napadená rozhodnutí vydána, stěžovatelé jsou právně zastoupeni v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný.

6. Pokud jde o námitky proti postupu Nejvyššího soudu, jde ve své podstatě o námitky proti principům, na nichž je založen civilní proces, tedy i řízení o dovolání. Konkrétně jde o zásadu dispoziční a projednací, přičemž podle první z nich je iniciativa vždy v rukou toho, kdo brání svůj zájem, a podle druhé soud projednává v řízení jen to, co mu (každý) z účastníků řízení předloží (WINTEROVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní. Praha: Linde, 2008, s. 76-78). Rozhodovací praxe obecných soudů a doktrína (DRÁPAL, L. BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád II. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1907-8; WINTEROVÁ, A. a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. Praha: Linde, 2007, s. 709-710) z těchto zásad vyložily princip subjektivní přípustnosti dovolání, podle nějž je k dovolání oprávněn jen ten účastník (resp. jen v tom rozsahu), kterému byla rozhodnutím odvolacího soudu způsobena újma, která je odstranitelná zrušením napadeného rozhodnutí. Tyto principy jak jednotlivě, tak i ve svém souhrnu přitom plně odpovídají ústavněprávnímu požadavku na spravedlivý proces, totiž aby měl každý právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu (usnesení ze dne 26. 5. 2010 sp. zn. II. ÚS 725/10 nebo usnesení ze dne 6. 2. 2017 sp. zn. I. ÚS 2494/16).

7. Nejvyšší soud v posuzovaném případě srozumitelně a logicky odůvodnil svůj závěr o nepřípustnosti dovolání opřený o posouzení subjektivní přípustnosti dovolání. Ústavní soud je oprávněn posoudit pouze ústavnost jeho postupu. Z mezí ústavnosti napadené usnesení Nejvyššího soudu nevykročilo.

8. Pokud jde o napadené usnesení vrchního soudu, ani jeho závěrům nelze z ústavněprávního hlediska nic vytknout. Vrchní soud rovněž zcela srozumitelným a logickým způsobem odůvodnil, proč má za to, že Městský soud v Praze nepostupoval správně, a proč tedy jeho rozhodnutí změnil. Ohledně tvrzeného pochybení v doručování upozorňuje Ústavní soud na § 210 odst. 1, věta druhá o. s. ř., dle kterého jde-li o odvolání proti usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, doručí je soud těm účastníkům, jejichž práv a povinností se týká, je-li to s ohledem na okolnosti případu či povahu věci vhodné a účelné. Jestliže vrchní soud odvolání stěžovatelům nedoručil (ačkoli z napadeného usnesení lze vyrozumět, že se tak stalo a tito se nevyjádřili), byl k takovému kroku dle § 210 odst. 1 o. s. ř. oprávněn.

9. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. května 2025

Tomáš Langášek v. r.
předseda senátu