III. ÚS 256/95-8
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelů : 1/ J.R. a 2/ A.K., zastoupených advokátkou JUDr. Z.J., o návrhu z 18. října 1995, t a k t o :

Návrh se o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í :

Návrhem ze dne 18. října 1995, doručeným Ústavnímu soudu České republiky dne 26. října 1995, se navrhovatelé domáhali přezkoumání a zrušení rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Ústředního pozemkového úřadu ze dne 30. srpna 1995, č.j. 2162/95-3152, ve spojení s rozhodnutím O.ú. O., ze dne 20. dubna 1995, č.j. PÚ 4515/93/Po.
Podle § 72 odst. 1 písm. a/ a odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím
1

III. ÚS 256/95-9

v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Z obsahu stížnosti, spisu Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 A 200/95, rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu sp. zn. 2162/95-3152, z 30. srpna 1995, bylo zjištěno, že stěžovatelé se domáhali nároků podle zák. č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proti rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu, který jejich žádosti o vydání majetku, zapsaného v MZD vl. č. 34 pro k. ú. L. a P., v pozemkové knize vl. č. 101 a 117 pro k. ú. L., vl. č. 111 pro k. ú. O. a vl. č. 826 pro k. ú. L., nevyhověl, se stěžovatelé odvolali. Ministerstvo zemědělství - Ústřední pozemkový úřad ve správním řízení zamítl odvolání stěžovatelů a napadené rozhodnutí pozemkového úřadu potvrdil. U Vrchního soudu v Praze podali dne 18. října 1995 žalobu, v níž se domáhají zrušení výše citovaných rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení. O žalobě nebylo dosud rozhodnuto.
S ohledem na uvedená zjištění stížnost, podaná k Ústavnímu soudu, nesplňuje podmínku, stanovenou § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., když byla podána předtím, než nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku tj. dříve, než rozhodl Vrchní soud. Podle § 9 odst. 6 zák. č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 246 odst. 2 občanského soudního řádu, je proti rozhodnutí pozemkového úřadu možno podat opravný prostředek k soudu, kterým je věcně příslušným Vrchní soud.

III. ÚS 256/95-10
Z uvedených důvodů soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh podle § 43 odst. 1 písm. f/ zák. č. 182/1993 Sb. o d m í t l.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. února 1996
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj