II. ÚS 13/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 30. 1. 1996 soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti MDS, zastoupené předsedou Ing. O.V., t a k t o :

Návrh na zrušení § 35 čl. 2 zák.č. 247/95 Sb., se o d m í t á podle § 43 odst.1 písm. d) zák.č. 182/1993 Sb., neboť byl podán zjevně neoprávněnou osobou.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavnímu soudu České republiky došel dne 11. 1. 1996 návrh stěžovatele, kvalifikovaný jako podnět k přezkoumání ústavnosti, § 35 čl. 2 zákona č. 247/1995 Sb. Podání v závěru obsahuje návrh na zrušení citovaného ustanovení zákona.

Právo podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ve znění § 64 odst.1 zák.č. 182/1993 Sb., mají pouze prezident republiky, kvalifikované kvórum poslanců nebo, senátorů, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti a ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona č. 182/1993 Sb.

Také politická strana podle § 73 zákona č. 182/1993 Sb., je oprávněna podat ústavní stížnost, pokud podle čl. 87 odst. 1
1

II. ÚS 13/96

písm. j) Ústavy tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění nebo jiné rozhodnutí týkající se její činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.

Protože politická strana není oprávněnou osobou podle § 64 odst. 1 zákona a ani její návrh nespadá pod ustanovení § 73 zákona č. 182/1993 Sb.,bylo nutno návrh stěžovatele odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. d) zák.č. 182/1993 Sb., neboť byl podán zjevně neoprávněnou osobou.

Vzhledem k nedostatku této základní a určující podmínky, nebylo žádáno o odstranění dalších procesních vad podaného návrhu.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky se nelze odvolat.

V Brně dne 30.1. 1996 JUDr. Antonín Procházka