Ústavní soud České republiky rozhodl v právní vece navrhovatele ing. L. S., zastoupeného advokátem Mgr. Jaroslavem Čapkem, Advokátní kancelář Hradec Králové, Riegrovo nám 1493, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, ze dne 30. 9. 1994 sp. zn. 19 Ca 456/94, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Navrhovatel se ve svém návrhu domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 1994, sp.zn. 19 Ca 456/94, kterým byla, dle tvrzení navrhovatele, porušena jeho základní práva a svobody, a to porušením jeho práva na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy soudem, dle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a dále mu bylo uloženo vykonat to, co mu zákon neukládá, což bylo v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR a s čl. 2 odst. 3 Listiny. Navrhovatel odůvodnil toto své tvrzení sdělením, že dle zák. č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění, může být povinnost provést demolici stavby uložena pouze vlastníku nemovitosti. Obecní úřad v Třemošnici jako obecný stavební úřad však uložil navrhovateli svým rozhodnutím provést demolici bývalé obytné budovy a hospodářské budovy v kat. úz. Pařížov, obec Běstvina, i když navrhovatel prokázal, že vlastníkem staveb, které mu bylo uloženo odstranit, není, takže mu takováto povinnost nemůže být uložena. Odvolací orgán - Okresní úřad v Chrudimi, referát regionálního rozvoje - ve svém rozhodnutí potvrdil rozhodnutí Obecního úřadu v Třemošnici pouze s tím, že prodloužil lhůtu pro demolici objektů. Poté Krajský soud v Hradci Králové usnesením zastavil řízení o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu s odůvodněním, že dané rozhodnutí nemůže být předmětem přezkoumání soudem, protože jeho vydání je závislé výlučně na posouzení technického stavu staveb.

Po přezkoumání návrhu dospěl ústavní soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb. stanoví. Ústavní soud proto vyzval navrhovatele, aby odstranil vady podání a konkretizoval, která jeho ústavní práva a svobody a zejména jakým postupem byla krajským soudem porušena. Navrhovatel ve stanovené lhůtě vytčené vady návrhu odstranil, a proto soud účastníkům i vedlejším účastníkům řízení zaslal stejnopisy ústavní stížnosti s žádostí o vyjádření a zároveň s žádostí o zaslání příslušného spisového materiálu.

Ministerstvo hospodářství ČR, regionální pracoviště pro královéhradeckou oblast v Hradci Králové, nato Ústavnímu soudu sdělilo, že prostřednictvím referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu v Chrudimi obdrželo požadavek na zaslání spisového materiálu v předmětné věci, že však jejich pracoviště v současné době prošetřuje podnět ing. L. S.k přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu v Chrudimi v mimoodvolacím řízení. Soudu za této situace nezbylo, než vyčkat rozhodnutí MH ČR - regionálního pracoviště pro královéhradeckou oblast v mimoodvolacím řízení.

Dne 8. 12. 1995 bylo Ústavnímu soudu zasláno rozhodnutí regionálního pracoviště MH ČR pro královéhradeckou oblast, jímž bylo dne 2. 10. 1995 v mimoodvolacím řízení zrušeno rozhodnutí referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu v Chrudimi o nařízení navrhovateli odstranit předmětné stavby v kat. úz. Pařížov, obec Běstvina.

Na základě tohoto rozhodnutí MH ČR, regionálního pracoviště pro královéhradeckou oblast v Hradci Králové, sdělil přípisem ze dne 4. 1. 1996 advokát navrhovatele ing. L. S., Mgr. Jaroslav Čapek, že s ohledem na výsledek mimoodvolacího řízení, jímž byla zajištěna ochrana práv jeho klienta, bere návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ze dne 16. 11. 1994 proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zpět.

Vzhledem k této skutečnosti Ústavní soud ČR dle ustanovení § 77 za použití § 54 zák. č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu řízení zastavil.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu ČR není odvolání přípustné.

V Brně 18. ledna 1996

JUDr. Vojen Güttler
předseda senátu