III. ÚS 252/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele K.S.,
t a k t o
Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :

Dne 23.10.1995 obdržel Ústavní soud ČR podání, ve kterém se stěžovatel domáhá zásahu Ústavního soudu, jednak ve věci jeho pracovního úrazu z r. 1956 a dále ve věci vydání osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. v souvislosti s odsouzením a úmrtím otce stěžovatele za 2. světové války.

V případě pracovního úrazu stěžovatele je zřejmé, že toto podání není zjevným návrhem na zahájení řízení, a kdy navíc ze samotného podání a připojených příloh plyne, že státní orgány jednající v uvedené záležitosti postupovaly v souladu s právními předpisy, ve věci jednaly a rozhodovaly ve prospěch stěžovatele. Je jenom samozřejmé, že újma na zdraví je vždy neodstranitelná a lze tedy poskytnout pouze určitou satisfakci a náhradu škody.

Stěžovatel dále žádá odškodnění újmy, kterou utrpěl jeho otec, když zemřel za 2. světové války. V této souvislosti nutno uvést, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). V daném případě došlo pouze

- 2 - III. ÚS 252/95

k rozhodnutí o nevydání osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., a to ministrem obrany, přičemž stěžovatel nevyužil ani další prostředek uvedený v tomto rozhodnutí ani se neobrátil na soud.

S ohledem na uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu, než podle § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb. návrh odmítnout jako nepřípustný, protože stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. listopadu 1995
JUDr.Vladimír JURKA
soudce Ústavního soudu