I. ÚS 214/95
ČESKÁ REPUBLIKA
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní vece navrhovatele J.K., o ústavní stížnosti na rozsudek Vrchního soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni,
t a k t o

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se svým návrhem domáhal přezkoumání rozsudku Vrchního soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni, jimiž byl navrhovatel odsouzen za trestný čin pohlavního zneužívání jako zvlášť nebezpečný recidivista k trestu odnětí svobody v trvání osmi let. Navrhovatel je přesvědčený, že oba soudy svými rozsudky porušily zákon.

Po přezkoumání návrhu dospěl soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb. stanoví. Navrhovatel neuvedl, které jeho základní právo nebo svobody byly rozhodnutím soudů porušeny (ust. § 72 odst. 1 cit. zák.), z návrhu nebylo zcela patrno, které věci se týká a co sleduje, nebyly zde označeny důkazy, jichž se navrhovatel dovolává a nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (ust. § 34
1

I. ÚS 214/95
cit. zák.). Dále k návrhu nebyla připojena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje
(ust. § 72 odst. 4 cit. zák.) a konečně navrhovatel nebyl zastoupen advokátem, komerčním právníkem, ani notářem (ust. § 30 cit. zák.).

Na základě uvedených skutečností soud o nedostatcích návrhu navrhovatele informoval a stanovil mu lhůtu k jejich odstranění. Na to navrhovatel reagoval dopisem, v němž žádný z nedostatků návrhu neodstranil, avšak žádá Ústavní soud, aby mu poskytl právní rady, zda se vazba započítává do výkonu trestu, zda pro stanovení výše trestu mají význam předchozí odsouzení, a žádá, aby Ústavní soud dal pokyny Nejvyššímu soudu k přezkoumání případu.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve stanovené lhůtě vady ústavní stížnosti neodstranil, dospěl soud k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení § 43 odst.1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. listopadu 1995

JUDr. Vladimír Klokočka
soudce Ústavního soudu ČR